Slzné cesty jsou tvořeny slznými body na okraji obou víček, pokračují jako kanálky do slzného vaku a slzovodem ústí do dutiny nosní (obr. 1).
Slzné cesty zabezpečují drenáž slz a sekretů z oční štěrbiny do dutiny nosní. Mohou být poškozeny vývojovými vadami patrnými již při narození, patologickými procesy nebo úrazy. Porucha drenáže se projevuje hromaděním slz v oční štěrbině – slzením (epiforou) a při výskytu infekce také sekrecí. Kvalitu drenáže, tj. funkci slzných cest, lze vyšetřit fluoresceinovým odtokovým testem (Fluorescein dye disappearance test, FDDT, FDT). Po vkápnutí 1 kapky barviva fluoresceinu do oka hodnotíme jeho zbytek po 5 minutách. Pokud v oku nezůstane žádný fluorescein, všechen odtekl do nosu (stupeň 0), jsou slzné cesty plně funkční. Pokud v oku zůstane část (stupeň 1) nebo veškeré barvivo (stupeň 2, obr. 2), je drenáž narušena a slzné cesty je třeba dále vyšetřit. FDT je přesný test, který lze provést již u nejmenších dětí (obr. 3).
Obr. 1 Slzné cesty: 1 – slzné body, 2 – slzné kanálky, 3 – slzný vak, 4 – slzovod, 5 – dutina nosní.
Obr. 2 Pravé oko dítěte FDT 2 – slzné cesty nedrénují, levé oko FDT 0 – normální drenáž.
Obr. 3 Vyšetření FDT u kojence.
Nemoci slzných cest dělíme na patologie kanálků, slzného vaku, slzovodu a dutiny nosní.
Patologie kanálků
Slzné kanálky bývají postiženy převážně zánětlivými procesy a vzhledem k podkožní lokalizaci a snadné dostupnosti z vnějšího prostředí jsou také nejčastějším místem úrazů slzných cest. Záněty a úrazy mohou vést k jejich zúžení (stenoze) nebo plném přerušení (obliteraci, obstrukci). Tyto stavy řešíme rozšířením (dilatací) zúžené části nebo při obliteraci do 3 mm odstraněním překážky se zavedením silikonové kanyly do slzných cest na dobu minimálně 3 měsíců. V případě většího zajizvení, kdy jsou kanálky volné nejméně 7 mm, lze stav řešit odstraněním zjizvené části a našitím neporušených kanálků na slzný vak. Ten se otevře do dutiny nosní a výkon se nazývá kanalikulodakryocystorinostomie. Pokud jsou kanálky zajizveny ještě více, není již možné je upravit a řešením je vytvoření umělé drenáže mezi oční štěrbinou a nosem. To lze pomocí speciální skleněné Jonesovy kanyly a tato operace má název konjunktivodakryocystorinostomie (CDCR, DCR with Jones tube, obr. 4, 5). Nosičství kanyly je trvalé a vyžaduje její pravidelné čištění. U dětí je péče o kanylu obtížná a proto se CDCR provádí nejdříve ve věku 10 let.
Obr. 4 Jonesova kanyla (1) mezi vnitřním koutkem oka s dutinou nosní.
Obr. 5 Jonesova kanyla ve vnitřním koutku pravého oka.
Patologie vaku a slzovodu
Nemoci slzného vaku jsou méně časté a jedná se hlavně o jeho akutní nebo chronické záněty (dakryocystitidy) nebo přítomnost kamínků (dakryolitaza). Naopak slzovod je nejčastějším místem patologií slzných cest. U dětí je to vrozená neprůchodnost slzovodu (viz Vrozená neprůchodnost slzných cest), u dospělých potom neprůchodnost získaná hlavně po zánětech nebo úrazech. Řešením je odstranění překážky slzovodu s dočasným zavedením silikonové kanyly (intubace, stent) nebo vytvoření umělého spojení (stomie) mezi slzným vakem a dutinou nosní, tedy nad problémovým místem (obr. 6). Tento výkon se nazývá dakryocystorinostomie (DCR) a může být proveden ze strany obličeje (zevní DCR) nebo ze strany nosu (endonazální DCR, EDCR).
Obr. 6 DCR, umělé spojení mezi slzným vakem (1) a dutinou nosní (2).
Vytvořili jsme komplexní systém péče pro nemoci slzných cest. Do roku 2020 bylo na našem pracovišti diagnostikováno a léčeno přes 12.000 těchto dětských a dospělých pacientů z České republiky i ze zahraničí.