Příčinou syndromu suchého oka je zhoršená stabilita preokulárního filmu. Ten je na povrchu oka mezi oběma víčky a je tvořen 3 vrstvami: zevní tukovou, lipidovou, střední vodnou a vnitřní hlenovou, mukózní (obr. 1). Slzný film může být porušen špatnou produkcí tuků, slz nebo hlenu, které se tvoří v sekrečních žlázkách spojivek a v slzných žlázách. Dále může být příčina v poruše povrchu oka, okraji víček, frekvenci mrkání, v celkových nemocech a v životním nebo pracovním prostředí (suché a větrné klima, práce na počítačích, klimatizace). Syndrom suchého oka se může subjektivně projevovat velmi rozmanitě a to od pocitu písku a řezání očí, přes pocit suchosti, zvýšenou citlivost na světlo a proudění vzduchu až po poškození povrchu oka s poklesem vidění. Diagnóza je stanovena na základě očního vyšetření s provedením speciálních testů (Schirmerovy, Break-up time, hodnocení slzného menisku, barvení fluoresceinem, bengálskou červení, LIPKOF, impresní cytologie, osmolarita slz…) a podle potřeby i vyšetření celkového. Pokud je příčina ve snížené produkci slz, je léčbou aplikace tzv. slz umělých s možnou kombinací protizánětlivých látek. Pokud se zjistí jiný původ nebo návaznost na celková onemocnění, je léčba vedena dle zjištěné příčiny.
Problematice suchého oka se dlouhodobě věnujeme a MUDr. S. Červenka, Ph.D. je spoluautorem mezinárodní práce, která zpracovává klasifikaci suchého oka pro klinické využití.
Obr. 1 Slzný film tvoří zevní vrstva tuková (zelená), střední vodná (modrá) a vnitřní hlenová (červená).